• Increase font size
  • Default font size
  • Decrease font size

Email Tisk PDF

Nástavkové včelí úly

Všem včelařům doporučujeme moderní nástavkové úly jenž jsou přístupné horem. Historie nástavkových úlů se datuje do poloviny 19. století kdy zhotovil pastor Langstroth první horem přístupný úl s rozběrným dílem a objevil mezeru mezi rámky a stěnou úlu, kterou včely nazastaví. Úly přístupné horem se postupně rozšířily do celého světa. Dnes jsou nástavkové úly nejrozšířenější na světě.

Moderní včelí nástavkové úly mají řadu dobrých vlastností, které využívají ekonomicky myslící a racionálně pracující včelaři. Každý včelař jistě ocení jednoduchou a včelstvu přizpůsobenou konstrukci, z toho posléze vychází bezproblémové ošetřování včelstev. Nástavkové úly mají vysoký podmet, volné rozestavení, jednoduchou a rychlou přepravu. Dlouhodobá pozorování včelstev potvrdila, že zimní chomáč se vytváří převážně uprostřed nástavku na šířku 4-5 plástů. Včelstvo má na jaře po obou stranách dostatek prostoru k roztažení. Včelí úl, který by měl včelám vyhovovat, musí mít i dobře izolované stěny (doporučujeme uteplení například polyesterem). Používání dřeva jako materiálu na výrobu včelích úlů se za mnohokrát osvědčilo. Stěny úlu izolované pěnovými polymery mají výhodu že na jaře nedovolují, aby při proměnlivém počasí a velikých teplotních rozdílech teplo unikalo příliš rychle. Včelstvo se v uteplených úlech stahuje do zimního hroznu podstatně později. V dobře izolovaném úlu vystaveném za horkých letních měsíců na přímém slunci nevylehávají včely před česny tak jako ve stejně umístěných neizolovaných dřevěných úlech. Dobře izolované úlové víko brání tomu, aby unikalo vzhůru stoupající teplo. Jedna kompletní sestava nástavkového úlu obsahuje obvykle 1 dno,
3 nástavky s plásty, 1 víko, 1 stropmní krmítko.

Moderní nástavkové včelí úly mají tu výhodu, že pro vytažení rámku musíme překonat pouze vzdálenost rovnou jeho výšce. Po vytáhnutí můžeme plást při správném uchopení prohlédnout a ohodnotit nad úplně otevřeným nástavkem a včelím sezením. Odpadající včely, eventuálně i matka, spadnou beze ztrát do včelstva.

I když oficiální statistiky zatím neexistují, lze odhadnout, že určitě méně než 1/3 včelstev v ČR je chována v moderních nástavkových úlech. Zbývající 2/3 včelstev žijí převážně v zadovácích typu Budečák a kombinovaných úlech typu Univerzál.  Přechod na nástavkové včelaření si vyžaduje především změnu v myšlení chovatele a oproštění se od tradičních návyků. Z hlediska celosvětového se uvádí, že asi 70% včelstev je chováno v nástavkových úlech.

Včelaření v nástavkových úlech je jednoduché a praktické. S nástupem rozvoje se včelstvu rozšiřuje prostor po jednotlivých plástech a mezistěnách. Následuje rúzné převěšování zavíčkovaných plástů do medníku, nasazení nejrůznějších protirojových opatření a posléze odběr medu. Po překonání vrcholu rozvoje včelstvo pomalu začíná slábnout, ztrácí snůškovou aktivitu. Včelař odstraní medník, začne s doplňováním cukerných zásob do plodiště a připraví včelstvo k zazimováni.

Mnohem jednodušší situaci má tedy včelař vybavený vhodným nástavkovým úlem. Protože “úl není sice pro dosažení dobrých včelařských výsledků jediným činitelem, ale rozhodně je činitelem významným.“