Co vyčtěme ze zimního spadu měli ?
Počet hrázek měli vyjadřuje počet uliček obsednutých
včelami. Jejich množství bývá různé. Nejlepší je, když se ukáže sedm hrázek. S
takovým včelstvem se dá počítat do produkce. Čtyři hrázky měli již řadíme až do
4. skupiny - včelstva slabá. Pokud známe důvod - výměna matky v pozdním období,
tichá výměna matky, zazimování oddělku - pak ho můžeme klidné použít do
včelstva, ve kterém budeme muset brzy měnit matku. Pokud však na čtyřech
uličkách přezimovalo kmenové včelstvo, pak rozhodně je lépe s ním do sezóny
nepočítat. Obzvlášť, má-li starší matku.
Výška hrázek měli odhaluje množství spotřebovaných zásob po horní loučku.
Je všeobecně známo, že zimní hrozen včel se pohybuje od počátečního usazení u
česna nejdříve směrem nahoru, pak teprve na stranu po plástu se zásobami.
Pohodlné vynětí podložky z prostoru podmetu je podmínkou ke správnému odhadu.
Pokud je podmet nízký, shrneme hrázky měli a ztrácíme přehled.
Délka hrázek měli vyjadřuje množství odebraných zásob zimními včelami po
délce plástu. Pokud hrázky dosahují zhruba do poloviny délky rámku, není třeba
mít obavy o množství zimních zásob do jarního rozvoje. Vážná je však situace
tehdy, jestliže hrázky přesahují celé délky plástů, na nichž včely odebíraly
zásoby. Zpravidla je velmi nutné posoudit i jejich výšku a v každém případě by
prohlídka takových včelstev měla být uskutečněna hned, jakmile to počasí dovolí.
Připravíme si také zásobní plásty s medem nebo se zpracovanými podzimními
zásobami, které jsme včelstvům na podzim odebrali a pro jarní potřebu řádně
uschovali. Zásobní plásty přeneseme do teplé místnosti, aby se obsah plástu i
plást ohřál alespoň na pokojovou teplotu. Plást při prohlídce umístíme co
nejblíže plodovému tělesu nebo až do plodového hnízda. Zavíčkované buňky
narušíme odvíčkovací vidličkou. Včely ihned porušené plásty upravují a přenášejí
zásoby k hnízdu. Nahřátí plástu jejich práci ulehčí.
Hrázky měli mohou být až na opačném konci úlu. To není včelstvu na škodu.
Tento jev je třeba si zvlášť poznamenat, poněvadž včely mohou jít opožděně na
první hromadný výlet. Pak bychom zbytečně měli nejistotu o stavu včelstva.
Počet mrtvých včel na podložce nás také informuje o .síle včelstva.
Ověříme si také, zda jsme ve správnou dobu na podzim přistoupili k dodání
zimních zásob. Při zpracování cukru se měly upracovat staré včely, pak opustit
úl a v přírodě zahynout. Předčasné podáváni nebo opožděné zpracování cukerných
zásob bez možnosti výletů způsobuje velký počet mrtvých včel na podložce. Pokud
je to jen tato chyba, dá se v příštím roce napravit. Pokud však množství
uhynulých včel signalizuje nemoc, je třeba ihned zjistit jakou a přistoupit k
léčení. Počet mrtvolek od 50 do 150 není mnoho. Nad větším množstvím je již
nutné uvažovat a hledat příčiny.
Vlhko na podložce kolem hrázek měli oznamuje, že včelstvo ploduje v horní
části prostoru rámku nebo úlu. Včely spodní částí hroznu nedosahují dna, ba
naopak jsou příliš vzdáleny. Jinak by vodu na podložce použily k vlastní
potřebě.
Vlhko na okrajích podložky signalizuje špatné otevření česna po dobu
zimy. Samovolná cirkulace vzduchu nebyla vhodná, včelstvu byl ponechán zbytečně
velký prostor po utvoření zimního hroznu.
Voda na okrajích podložky kolem stěn se objevuje při srážení páry na
stěnách úlu. Málokdy máme možnost ovlivnit tento stav, poněvadž zde záleží na
propustnosti či nepropustnosti par úlovou stěnou. Snad rozšíření česna pro
samovolnou cirkulaci v zimě může ovlivnit srážení vodních kapek.
Plíseň na mrtvolkách včel rozptýlených po úle způsobuje také nadbytečná
vlhkost v prostoru mimo sedliště včel. Včely rozptýlené po dně úlu bývají
zpravidla uhynulé již v podzimním období.
Plíseň na plástech v úle vzniká špatnou cirkulací vzduchu, kdy je
nedostatek čerstvého vzduchu i pro samotné zimující včely. Ty jsou nuceny
častěji větrat a tato práce, zcela zbytečná, je vyčerpává, zkracuje délku jejich
života a ony nemohou správně vynaložit energii na výchovu jarního plodu.
Plesnivé plásty se musí z úlu odstranit. Včely by je stejně neošetřovaly a
vyčistily by je až při nedostatku prostoru při rozšiřování plodového tělesa.
Příčinou plísně může být i zhoršení zdravotního stavu včelstva. Navíc jsou to
zpravidla prázdné souše, pro včelstvo nadbytečné. Patří do vařáku pro získávání
vosku.
Mrtvolky mají prokousané hrudníčky a není jich mnoho. Z toho lze usuzovat
na krátkodobou návštěvu rejska v úle. Pokud jsou zde mrtvolky ve větším množství
a je nakousána i měl, pak snad rejsek v úle ještě je a je třeba ho vyhnat. V
žádném případě ho však nezabíjíme, protože je chráněný. Pokusíme se ho chytit do
pastí, které neusmrcují, a odneseme ho daleko od stanoviště včel do volné
přírody.
Mají-li mrtvolky rozkousaná celá tělíčka, způsobují to myši. Myši hubíme
všemi dostupnými prostředky a v kteroukoliv roční dobu. Když chceme vyhnat myši,
nemusíme se bát otevřít včelstvo ani za mrazu. Neučiníme tak velkou škodu, jakou
by v průběhu zimy způsobila jejich přítomnost v úle. Odstraníme také z úlu
všechno, co myši natropily. Požerky můžeme dát také do vařáku na vosk ke
zužitkování. Přítomnost myší v úle zavinil zpravidla sám včelař nevhodným
rozšířením výšky česna nebo jeho vložky. Myši nepožírají jen tělíčka včel, ale
vrhají se na pylové zásoby a rozkousají celé včelí dílo. Prostor úlu páchne
myšinou, včely ani nemají zájem prokousané plásty opravit. Učiní tak až tehdy,
když jim zase chybí prostor pro jarní rozvoj. Myšmi poničené plásty odstraníme
do zásobních skříní a necháme řádně vyvětrat. Pokud v nich nejsou zásoby, ihned
je vyvaříme. Zpravidla však obsahují i zavíčkované zimní zásoby. V takovém
případě pak v pozdější době, až když teplota venkovního vzduchu neovlivní
teplotu rozšířeného prostoru nástavku nebo plodiska, necháme včely plásty
vyčistit od zásob. Zavíčkované plochy porušíme tak, aby se narušila všechna
víčka zavíčkovaných buněk. Prázdné souše pak opět zužitkujeme vyvařením na vosk.
Krystalky cukru na dně úlu včelaře upozorňují, že ve včelstvu byla žízeň
a že se včelstvo posunuje po zkrystalizovaných zásobách. Pokud to signalizuje
většina včelstev, pak je potřeba zhodnotit způsob dodávání zimních zásob nejen v
kvalitě, ale i v čase. Včelstva neměla možnost řádně zpracovat dodávané zimní
zásoby. Jednotlivě roztroušené krystaly mohou být přehlédnuty. Vyskytují se i v
průběhu roku. Lze předpokládat, že včely pomalu vyrovnávají teplotu v prostoru
úlu a přenášejí nezavíčkované zásoby z podzimu, které byly mimo hnízdo, nyní
zpět do jeho prostoru.
Bílé lesklé šupinky vosku na podložce prozrazují dobrý
stav ve včelstvu. Jíž jsou v úle mladé včely, jsou dobře vyvinuty, teplota
prostoru v úle však neumožnila správné zpracování a uložení voskových šupinek
při stavbě.
Ojediněle se vyskytující dělničí plod nebo jen vajíčka již signalizují
plodování včelstva. Pokud se však dá zjistit trubčí plod na podložce, pak je
zpravidla nutné co nejdříve, jakmile to počasí dovolí, zjistit prohlídkou
skutečný stav. Může být provedena tichá výměna matky v nevhodnou dobu, matka se
již neoplodnila a včelstvo vychovává jen trubce. Pak nezbývá nic jiného, než
matku usmrtit, včely přidat do jiného zdravého středně silného včelstva nebo
tomuto včelstvu přidat mladou matku. Nemá smysl včelstvo zachraňovat jinak,
poněvadž všechny jiné zásahy jsou nerentabilní.
Na podložce může být i včelí matka. Pak je stejně jako v předchozím
případě velmi nutná včasná prohlídka. Přítomnost matky na podložce nemusí vždy
znamenat zánik včelstva. V posledních dnech podzimu mohlo ještě dojít k oplození
mladé matky, která může plnit poslání již na jaře v plném rozsahu svých
schopností. Starou matku včely usmrtily nebo uhynula bez péče v pozdějším
období, kdy péče byla věnována matce mladé. Prohlídka včelstva poví, jaký zásah
musí následovat. Za nepřítomnosti matky lze dodat náhradní oddělek, bez rizika
ubodání přidané matky. Pud sebezáchovy původního včelstva není nebezpečím pro
přidaný oddělek. Přidávaný oddělek umístíme hned vedle sedliště osiřelého
včelstva. Včely se samy spojí a přejdou do prostoru plástů přidaného oddělku.
Na podložce se může ukázat také mrtvá housenka zavíječe voskového, který
již také obnovil svůj vývoj. Zatím sice jen v rozsahu plodového tělesa, ale i
tam může natropit škody. Nejen tím, že konzumuje vosk v kostře díla mezi
buňkami, ale také tím, že vlivem prokousaných chodbiček opředených vláknem se
vyzvedává dno buněk. Larvy pak musí být ve svém vývoji v tzv. rourkovitém plodu
vyvýšeny nad ostatní plochu zavíčkovaného plodu a včely je někdy dokonce ani
nezavíčkují. Plod ve větší části hyne a včely jej z úlu odstraní. Přítomnost
zavíječe upozorňuje na nutnost větší péče včelímu dílu a hubení zavíječů v každé
době.
Měl rozptýlená po celé ploše podložky je důkazem toho, že včelstvo mělo
již prolet, který byl pro ně nutný. Přeplněné výkalové vaky včel jsou zpravidla
tím pravým důvodem. I hnědé výkalové skvrny na podložce to mohou dokazovat. V
tomto případě musíme hledat příčinu přeplněných výkalových váčků včel. Může to
být následek medovicové snůšky nebo ponechaných medných zásob na zimu, může to
být ptactvo, které příliš vyrušovalo včelstvo v období zimy. Někdy může být
příčinou větev stromu, která při větru v zimě klepala po stěně úlu.
Podložka bez jakéhokoliv spadu po zimě jistě rozjasní tvář včelaře.
Včelstvo je v pořádku, vysoce aktivní, dobře obsedá prostor úlu, ploduje,
uklízí, má dostatek zásob a lze od něj očekávat výkon již při snůšce z ovocných
stromů. Pozor však na množství zásob! Nikdy nesmí klesnout pod 4 kg železné
zásoby. Je nutná kontrola s případným doplněním zásob ze zásobníku.
Podložka obsahuje značné množství mrtvých včel, při odběru podložky včelstvo
ani nezašumí. Poklepem na stěnu úlu zjistíme, zda je v úle vůbec život.
Pokud se ozve tiché zašumění, pak ještě některé včely žiji. Je třeba co
nejrychleji zjistit množství zásob, zjistit, zda bude vhodné zachraňovat
včelstvo jako samostatné do sezóny. Pokud ne, přidáme dosud žijící včely do
jiných včelstev. Pokud ano, pak přidání teplých zásobních plástů může ještě
zachránit to, co jsme pokazili na podzim. Zpravidla se ale tato péče míjí s
účinkem.
Jestliže však včelstvo přes zimu padlo, je třeba ihned uklidit všechno, co by
mohlo způsobit při oteplení slídivost včel. Zjištění příčiny úhynu včelstva je
také nutné. Pokud byl příčinou hlad, včely jsou hlavičkami zalezlé v buňkách.
Všechny včely se spálí, znečištěné plásty se vyvaří.
Padlo-li včelstvo i přesto, že ještě zásoby má, pak se odtrhlo od zásob a také
uhynulo hladem. Chybu způsobil včelař tím, že na podzim neumístil zúžené česno
na jednu stranu úlu (při teplé stavbě).
Padlo-li včelstvo na zásobách a zásoby jsou znečištěny,
plásty pokáleny tmavými výkaly, stěny úlu potřísněny a horní i boční loučky díla
rovněž plny výkalů, pak ukončila život nemocného včelstva nosema. V tomto
případě je třeba mrtvé včely poslat na vyšetřeni do veterinárního zařízení,
přidat alespoň 2 dm2 plástu bez zásob i se zásobami, popsat situaci v průvodním
dopise a vyčkat zprávy a pokynu veterinárního zařízení. Přístup jiným včelám do
prostoru úlu, při případném následném oteplení s výlety včel, je třeba absolutně
zamezit. Náprava bude provedena dodatečně.
Jaká by měla podložka vlastně být? Hrázky měli by měly být alespoň v šesti
uličkách, měl pěkně seskupená, hrázky nízké, úzké, suché, co do délky by měly
sahat do poloviny délky plástů. Počet mrtvolek jen do 50 kusů. Na vysunutí
podložek by mélo včelstvo zareagovat krátkým zašuměním. V dalších letech bude
cennější, když se na podložce neobjeví v polovině února žádný mrtvý roztoč.
Zjištěné skutečnosti o rozsahu měli, včetně všeho spadu, zaznamenáme do úlového
výkazu, který vedeme s největší pečlivostí. Záznamy ušetří zbytečnou ztrátu času
kontrolou stavu ve včel-stvech, pomohou při hodnocení včelstva, zvláště v době,
kdy se bude hodnotit kvalita včelstva s následným rozmnožováním hodnotných
matek.