Co vyčtěme ze zimního spadu měli ?

Počet hrázek měli vyjadřuje počet uliček obsednutých včelami. Jejich množství bývá různé. Nejlepší je, když se ukáže sedm hrázek. S takovým včelstvem se dá počítat do produkce. Čtyři hrázky měli již řadíme až do 4. skupiny - včelstva slabá. Pokud známe důvod - výměna matky v pozdním období, tichá výměna matky, zazimování oddělku - pak ho můžeme klidné použít do včelstva, ve kterém budeme muset brzy měnit matku. Pokud však na čtyřech uličkách přezimovalo kmenové včelstvo, pak rozhodně je lépe s ním do sezóny nepočítat. Obzvlášť, má-li starší matku.

Výška hrázek měli odhaluje množství spotřebovaných zásob po horní loučku. Je všeobecně známo, že zimní hrozen včel se pohybuje od počátečního usazení u česna nejdříve směrem nahoru, pak teprve na stranu po plástu se zásobami. Pohodlné vynětí podložky z prostoru podmetu je podmínkou ke správnému odhadu. Pokud je podmet nízký, shrneme hrázky měli a ztrácíme přehled.

Délka hrázek měli vyjadřuje množství odebraných zásob zimními včelami po délce plástu. Pokud hrázky dosahují zhruba do poloviny délky rámku, není třeba mít obavy o množství zimních zásob do jarního rozvoje. Vážná je však situace tehdy, jestliže hrázky přesahují celé délky plástů, na nichž včely odebíraly zásoby. Zpravidla je velmi nutné posoudit i jejich výšku a v každém případě by prohlídka takových včelstev měla být uskutečněna hned, jakmile to počasí dovolí. Připravíme si také zásobní plásty s medem nebo se zpracovanými podzimními zásobami, které jsme včelstvům na podzim odebrali a pro jarní potřebu řádně uschovali. Zásobní plásty přeneseme do teplé místnosti, aby se obsah plástu i plást ohřál alespoň na pokojovou teplotu. Plást při prohlídce umístíme co nejblíže plodovému tělesu nebo až do plodového hnízda. Zavíčkované buňky narušíme odvíčkovací vidličkou. Včely ihned porušené plásty upravují a přenášejí zásoby k hnízdu. Nahřátí plástu jejich práci ulehčí.

Hrázky měli mohou být až na opačném konci úlu. To není včelstvu na škodu. Tento jev je třeba si zvlášť poznamenat, poněvadž včely mohou jít opožděně na první hromadný výlet. Pak bychom zbytečně měli nejistotu o stavu včelstva.

Počet mrtvých včel na podložce nás také informuje o .síle včelstva. Ověříme si také, zda jsme ve správnou dobu na podzim přistoupili k dodání zimních zásob. Při zpracování cukru se měly upracovat staré včely, pak opustit úl a v přírodě zahynout. Předčasné podáváni nebo opožděné zpracování cukerných zásob bez možnosti výletů způsobuje velký počet mrtvých včel na podložce. Pokud je to jen tato chyba, dá se v příštím roce napravit. Pokud však množství uhynulých včel signalizuje nemoc, je třeba ihned zjistit jakou a přistoupit k léčení. Počet mrtvolek od 50 do 150 není mnoho. Nad větším množstvím je již nutné uvažovat a hledat příčiny.

Vlhko na podložce kolem hrázek měli oznamuje, že včelstvo ploduje v horní části prostoru rámku nebo úlu. Včely spodní částí hroznu nedosahují dna, ba naopak jsou příliš vzdáleny. Jinak by vodu na podložce použily k vlastní potřebě.

Vlhko na okrajích podložky signalizuje špatné otevření česna po dobu zimy. Samovolná cirkulace vzduchu nebyla vhodná, včelstvu byl ponechán zbytečně velký prostor po utvoření zimního hroznu.

Voda na okrajích podložky kolem stěn se objevuje při srážení páry na stěnách úlu. Málokdy máme možnost ovlivnit tento stav, poněvadž zde záleží na propustnosti či nepropustnosti par úlovou stěnou. Snad rozšíření česna pro samovolnou cirkulaci v zimě může ovlivnit srážení vodních kapek.

Plíseň na mrtvolkách včel rozptýlených po úle způsobuje také nadbytečná vlhkost v prostoru mimo sedliště včel. Včely rozptýlené po dně úlu bývají zpravidla uhynulé již v podzimním období.

Plíseň na plástech v úle vzniká špatnou cirkulací vzduchu, kdy je nedostatek čerstvého vzduchu i pro samotné zimující včely. Ty jsou nuceny častěji větrat a tato práce, zcela zbytečná, je vyčerpává, zkracuje délku jejich života a ony nemohou správně vynaložit energii na výchovu jarního plodu. Plesnivé plásty se musí z úlu odstranit. Včely by je stejně neošetřovaly a vyčistily by je až při nedostatku prostoru při rozšiřování plodového tělesa. Příčinou plísně může být i zhoršení zdravotního stavu včelstva. Navíc jsou to zpravidla prázdné souše, pro včelstvo nadbytečné. Patří do vařáku pro získávání vosku.

Mrtvolky mají prokousané hrudníčky a není jich mnoho. Z toho lze usuzovat na krátkodobou návštěvu rejska v úle. Pokud jsou zde mrtvolky ve větším množství a je nakousána i měl, pak snad rejsek v úle ještě je a je třeba ho vyhnat. V žádném případě ho však nezabíjíme, protože je chráněný. Pokusíme se ho chytit do pastí, které neusmrcují, a odneseme ho daleko od stanoviště včel do volné přírody.

Mají-li mrtvolky rozkousaná celá tělíčka, způsobují to myši. Myši hubíme všemi dostupnými prostředky a v kteroukoliv roční dobu. Když chceme vyhnat myši, nemusíme se bát otevřít včelstvo ani za mrazu. Neučiníme tak velkou škodu, jakou by v průběhu zimy způsobila jejich přítomnost v úle. Odstraníme také z úlu všechno, co myši natropily. Požerky můžeme dát také do vařáku na vosk ke zužitkování. Přítomnost myší v úle zavinil zpravidla sám včelař nevhodným rozšířením výšky česna nebo jeho vložky. Myši nepožírají jen tělíčka včel, ale vrhají se na pylové zásoby a rozkousají celé včelí dílo. Prostor úlu páchne myšinou, včely ani nemají zájem prokousané plásty opravit. Učiní tak až tehdy, když jim zase chybí prostor pro jarní rozvoj. Myšmi poničené plásty odstraníme do zásobních skříní a necháme řádně vyvětrat. Pokud v nich nejsou zásoby, ihned je vyvaříme. Zpravidla však obsahují i zavíčkované zimní zásoby. V takovém případě pak v pozdější době, až když teplota venkovního vzduchu neovlivní teplotu rozšířeného prostoru nástavku nebo plodiska, necháme včely plásty vyčistit od zásob. Zavíčkované plochy porušíme tak, aby se narušila všechna víčka zavíčkovaných buněk. Prázdné souše pak opět zužitkujeme vyvařením na vosk.

Krystalky cukru na dně úlu včelaře upozorňují, že ve včelstvu byla žízeň a že se včelstvo posunuje po zkrystalizovaných zásobách. Pokud to signalizuje většina včelstev, pak je potřeba zhodnotit způsob dodávání zimních zásob nejen v kvalitě, ale i v čase. Včelstva neměla možnost řádně zpracovat dodávané zimní zásoby. Jednotlivě roztroušené krystaly mohou být přehlédnuty. Vyskytují se i v průběhu roku. Lze předpokládat, že včely pomalu vyrovnávají teplotu v prostoru úlu a přenášejí nezavíčkované zásoby z podzimu, které byly mimo hnízdo, nyní zpět do jeho prostoru.

Bílé lesklé šupinky vosku na podložce prozrazují dobrý stav ve včelstvu. Jíž jsou v úle mladé včely, jsou dobře vyvinuty, teplota prostoru v úle však neumožnila správné zpracování a uložení voskových šupinek při stavbě.

Ojediněle se vyskytující dělničí plod nebo jen vajíčka již signalizují plodování včelstva. Pokud se však dá zjistit trubčí plod na podložce, pak je zpravidla nutné co nejdříve, jakmile to počasí dovolí, zjistit prohlídkou skutečný stav. Může být provedena tichá výměna matky v nevhodnou dobu, matka se již neoplodnila a včelstvo vychovává jen trubce. Pak nezbývá nic jiného, než matku usmrtit, včely přidat do jiného zdravého středně silného včelstva nebo tomuto včelstvu přidat mladou matku. Nemá smysl včelstvo zachraňovat jinak, poněvadž všechny jiné zásahy jsou nerentabilní.

Na podložce může být i včelí matka. Pak je stejně jako v předchozím případě velmi nutná včasná prohlídka. Přítomnost matky na podložce nemusí vždy znamenat zánik včelstva. V posledních dnech podzimu mohlo ještě dojít k oplození mladé matky, která může plnit poslání již na jaře v plném rozsahu svých schopností. Starou matku včely usmrtily nebo uhynula bez péče v pozdějším období, kdy péče byla věnována matce mladé. Prohlídka včelstva poví, jaký zásah musí následovat. Za nepřítomnosti matky lze dodat náhradní oddělek, bez rizika ubodání přidané matky. Pud sebezáchovy původního včelstva není nebezpečím pro přidaný oddělek. Přidávaný oddělek umístíme hned vedle sedliště osiřelého včelstva. Včely se samy spojí a přejdou do prostoru plástů přidaného oddělku.

Na podložce se může ukázat také mrtvá housenka zavíječe voskového, který již také obnovil svůj vývoj. Zatím sice jen v rozsahu plodového tělesa, ale i tam může natropit škody. Nejen tím, že konzumuje vosk v kostře díla mezi buňkami, ale také tím, že vlivem prokousaných chodbiček opředených vláknem se vyzvedává dno buněk. Larvy pak musí být ve svém vývoji v tzv. rourkovitém plodu vyvýšeny nad ostatní plochu zavíčkovaného plodu a včely je někdy dokonce ani nezavíčkují. Plod ve větší části hyne a včely jej z úlu odstraní. Přítomnost zavíječe upozorňuje na nutnost větší péče včelímu dílu a hubení zavíječů v každé době.

Měl rozptýlená po celé ploše podložky je důkazem toho, že včelstvo mělo již prolet, který byl pro ně nutný. Přeplněné výkalové vaky včel jsou zpravidla tím pravým důvodem. I hnědé výkalové skvrny na podložce to mohou dokazovat. V tomto případě musíme hledat příčinu přeplněných výkalových váčků včel. Může to být následek medovicové snůšky nebo ponechaných medných zásob na zimu, může to být ptactvo, které příliš vyrušovalo včelstvo v období zimy. Někdy může být příčinou větev stromu, která při větru v zimě klepala po stěně úlu.

Podložka bez jakéhokoliv spadu po zimě jistě rozjasní tvář včelaře. Včelstvo je v pořádku, vysoce aktivní, dobře obsedá prostor úlu, ploduje, uklízí, má dostatek zásob a lze od něj očekávat výkon již při snůšce z ovocných stromů. Pozor však na množství zásob! Nikdy nesmí klesnout pod 4 kg železné zásoby. Je nutná kontrola s případným doplněním zásob ze zásobníku.

Podložka obsahuje značné množství mrtvých včel, při odběru podložky včelstvo ani nezašumí. Poklepem na stěnu úlu zjistíme, zda je v úle vůbec život. Pokud se ozve tiché zašumění, pak ještě některé včely žiji. Je třeba co nejrychleji zjistit množství zásob, zjistit, zda bude vhodné zachraňovat včelstvo jako samostatné do sezóny. Pokud ne, přidáme dosud žijící včely do jiných včelstev. Pokud ano, pak přidání teplých zásobních plástů může ještě zachránit to, co jsme pokazili na podzim. Zpravidla se ale tato péče míjí s účinkem.

Jestliže však včelstvo přes zimu padlo, je třeba ihned uklidit všechno, co by mohlo způsobit při oteplení slídivost včel. Zjištění příčiny úhynu včelstva je také nutné. Pokud byl příčinou hlad, včely jsou hlavičkami zalezlé v buňkách. Všechny včely se spálí, znečištěné plásty se vyvaří.

Padlo-li včelstvo i přesto, že ještě zásoby má, pak se odtrhlo od zásob a také uhynulo hladem. Chybu způsobil včelař tím, že na podzim neumístil zúžené česno na jednu stranu úlu (při teplé stavbě).

Padlo-li včelstvo na zásobách a zásoby jsou znečištěny, plásty pokáleny tmavými výkaly, stěny úlu potřísněny a horní i boční loučky díla rovněž plny výkalů, pak ukončila život nemocného včelstva nosema. V tomto případě je třeba mrtvé včely poslat na vyšetřeni do veterinárního zařízení, přidat alespoň 2 dm2 plástu bez zásob i se zásobami, popsat situaci v průvodním dopise a vyčkat zprávy a pokynu veterinárního zařízení. Přístup jiným včelám do prostoru úlu, při případném následném oteplení s výlety včel, je třeba absolutně zamezit. Náprava bude provedena dodatečně.

Jaká by měla podložka vlastně být? Hrázky měli by měly být alespoň v šesti uličkách, měl pěkně seskupená, hrázky nízké, úzké, suché, co do délky by měly sahat do poloviny délky plástů. Počet mrtvolek jen do 50 kusů. Na vysunutí podložek by mélo včelstvo zareagovat krátkým zašuměním. V dalších letech bude cennější, když se na podložce neobjeví v polovině února žádný mrtvý roztoč. Zjištěné skutečnosti o rozsahu měli, včetně všeho spadu, zaznamenáme do úlového výkazu, který vedeme s největší pečlivostí. Záznamy ušetří zbytečnou ztrátu času kontrolou stavu ve včel-stvech, pomohou při hodnocení včelstva, zvláště v době, kdy se bude hodnotit kvalita včelstva s následným rozmnožováním hodnotných matek.