/header.png

Nástavkové včelí úly

Všem včelařům doporučujeme moderní nástavkové úly jenž jsou přístupné horem. Historie nástavkových úlů se datuje do poloviny 19. století kdy zhotovil pastor Langstroth první horem přístupný úl s rozběrným dílem a objevil mezeru mezi rámky a stěnou úlu, kterou včely nazastaví. Úly přístupné horem se postupně rozšířily do celého světa. Dnes jsou nástavkové úly nejrozšířenější na světě.

Moderní včelí nástavkové úly mají řadu dobrých vlastností, které využívají ekonomicky myslící a racionálně pracující včelaři. Každý včelař jistě ocení jednoduchou a včelstvu přizpůsobenou konstrukci, z toho posléze vychází bezproblémové ošetřování včelstev. Nástavkové úly mají vysoký podmet, volné rozestavení, jednoduchou a rychlou přepravu. Dlouhodobá pozorování včelstev potvrdila, že zimní chomáč se vytváří převážně uprostřed nástavku na šířku 4-5 plástů. Včelstvo má na jaře po obou stranách dostatek prostoru k roztažení. Včelí úl, který by měl včelám vyhovovat, musí mít i dobře izolované stěny (doporučujeme uteplení například polyesterem). Používání dřeva jako materiálu na výrobu včelích úlů se za mnohokrát osvědčilo. Stěny úlu izolované pěnovými polymery mají výhodu že na jaře nedovolují, aby při proměnlivém počasí a velikých teplotních rozdílech teplo unikalo příliš rychle. Včelstvo se v uteplených úlech stahuje do zimního hroznu podstatně později. V dobře izolovaném úlu vystaveném za horkých letních měsíců na přímém slunci nevylehávají včely před česny tak jako ve stejně umístěných neizolovaných dřevěných úlech. Dobře izolované úlové víko brání tomu, aby unikalo vzhůru stoupající teplo. Jedna kompletní sestava nástavkového úlu obsahuje obvykle 1 dno,
3 nástavky s plásty, 1 víko, 1 stropmní krmítko.

Moderní nástavkové včelí úly mají tu výhodu, že pro vytažení rámku musíme překonat pouze vzdálenost rovnou jeho výšce. Po vytáhnutí můžeme plást při správném uchopení prohlédnout a ohodnotit nad úplně otevřeným nástavkem a včelím sezením. Odpadající včely, eventuálně i matka, spadnou beze ztrát do včelstva.

I když oficiální statistiky zatím neexistují, lze odhadnout, že určitě méně než 1/3 včelstev v ČR je chována v moderních nástavkových úlech. Zbývající 2/3 včelstev žijí převážně v zadovácích typu Budečák a kombinovaných úlech typu Univerzál.  Přechod na nástavkové včelaření si vyžaduje především změnu v myšlení chovatele a oproštění se od tradičních návyků. Z hlediska celosvětového se uvádí, že asi 70% včelstev je chováno v nástavkových úlech.

Včelaření v nástavkových úlech je jednoduché a praktické. S nástupem rozvoje se včelstvu rozšiřuje prostor po jednotlivých plástech a mezistěnách. Následuje rúzné převěšování zavíčkovaných plástů do medníku, nasazení nejrůznějších protirojových opatření a posléze odběr medu. Po překonání vrcholu rozvoje včelstvo pomalu začíná slábnout, ztrácí snůškovou aktivitu. Včelař odstraní medník, začne s doplňováním cukerných zásob do plodiště a připraví včelstvo k zazimováni.

Mnohem jednodušší situaci má tedy včelař vybavený vhodným nástavkovým úlem. Protože “úl není sice pro dosažení dobrých včelařských výsledků jediným činitelem, ale rozhodně je činitelem významným.“

Něco z historie včelích úlů

K nejstarším a nejrozšířenějším úlům na světě patří Langstrothův úl se svými modifikacemi. Vznikl v severní Americe před více jak sto lety se základní rámkovou mírou 45 x 23 cm s 10 rámky na studenou stavbu v nástavku, s oddělitelným dnem. V Americe se také rozšířil Dadantův úl s rámkovou mírou Quinbyho 47 x 31cm v plodišti a polorámky v mednících. V běžné praxi jsou nejvíce rozšířeny nástavky s výškou rámků 23 cm jako plodištní, tříčtvrteční s 16 cm rámky a mělké s 13,5 cm jako medníkové pro produkci vytáčeného medu.

Nejvíce včelstev v sev. Americe, Francii a Rusku je umístěno v úlech typu Langstroth a jeho modifikacích. Je ještě mnoho dalších zemí, kde je situace obdobná. U nás v ČR je nejrozšířenější rámková míra 39x24.

 Úl je obydlí včel, které musí poskytovat včelstvu prostor pro jeho žádoucí rozvoj, chránit včelstvo před nepřízní vnějšího prostředí a včelařům umožňovat usměrňování vývinu včelstev s nejmenšími nároky na pracovní čas. Konečným cílem použití vhodného úlu v souladu s metodou ošetřování včelstev je produkovat  med a ostatní včelí produkty s nejmenším množstvím vynaložené práce k ošetřování při přiměřené spotřebě ostatního materiálu např. cukru a krmení v průběhu celého roku.

Úl - popř. nástavek má být přístupný shora tak, aby bylo možno pohodlně vyjmout kterýkoliv rámek. Úl má být nástavkový, aby bylo možné dle potřeby úlový prostor rozšiřovat, snadno kontrolovat a využívat nástavkové metody ošetřování včelstev. Jen takový úl vyžaduje k účinnému ošetřování včelstev málo pracovního času v průběhu celého včelařského roku. Tvar úlového prostoru má vyhovovat potřebám včelstva. Tvar chumáče v zimě a plodového tělesa v jarních měsících by se měl blížit tvaru koule. Tomu odpovídá úlový prostor tvaru krychle nebo tvaru vyššího pro zimu a časné jaro, pro léto prostor asi dvakrát vyšší. V takovém prostoru má včelstvo možnost dle platných zákonitostí ukládat dostatek pylu a medu v blízkosti plodového tělesa. Úl pro chov silných včelstev tedy musí mít širší rámek. Výhodný je čtvercový půdorys úlového prostoru s možností jednoduché změny postavení rámků vůči česnu o 90k. Zkušenost ukazuje, že šíře rámků 39 cm vyhovuje chovu silnějších včelstev. Výška úlového prostoru je dána použitím počtu nástavků a jejich výškou. Úl svou konstrukcí, pokud není speciálně určen pro jednoúčelové použití, by měl vyhovovat různým způsobům včelaření, umístění na včelnici, ve včelníku, kočování, popř. i umístění v kočovném voze.

Materiál použitý pro výrobu úlu musí vyhovovat hygienickým předpisům pro nepřímý styk s potravinami. To znamená, že ze stěn úlu a dalších částí se nesmí uvolňovat mechanické částice nebo látky, které by mohly přejít do medu v plástech. K výrobě úlů vyhovuje dřevo, hobra, sololit, pěnový polystyrén, sláma, orobinec atd. Nevyhovují dřevotřísky, překližky, technopór, minerální vaty a všechny materiály, které zřejmě páchnou.

Stěna úlu musí pomáhat včelstvu v úle udržovat žádoucí mikroklima. Stěna by měla mít dostatečnou tepelnou izolaci, aby bylo zamezeno hlavně v jarním přechodném období zbytečným ztrátám tepla z úlového prostoru. Tento únik tepla musí včelstvo nahradit vyšší spotřebou glycidových zásob. Dobrá tepelná izolace je výhodná i v letních měsících, hlavně úlů včelnicového rozmístění, k ochraně úlů před přehříváním.

Cílem včelaření v moderních nástavkových úlech je racionalizace včelaření směrem k silnějším a přirozeněji vedeným včelstvům, která nevyžadují tolik provozních zásad. Nástavkové úly umožňují přizpůsobovat velikost prostoru potřebám včelstva a snůšce. Vhodně volený prostor umožňuje do značné míry nahradit práci s jednotlivými rámky manipulací s celými nástavky.

Poté co se objevili včelařské rámky v dnešní podobě, byly vynalezeny mezistěny, které bylo v rámcích nutno upevnit. Slouží k tomu drátkování rámků. Vzdálenost rámků byla řešena pomocí mezerníků. Rámky se vyrábějí nejlépe z lipového dřeva, lze využít i olšového, topolového nebo smrkového dřeva bez suků.

Před drátováním vyvrtáme, nebo prorazíme ve středu horní a dolní lišty otvory a protáhneme jimi drát z nerezavějícího materiálu. Dráty potom napneme a oba konce připevníme. Dráty napínáme pouze tak, aby se neprohnuly lišty. Kromě popsaného svislého drátování je možné i drátování vodorovné. Drát můžeme v tomto případě bezpochyby napnout silněji; stává se ale, že zavíčkované plásty s plodem a medem se při kočování rozlomí. Mezistěny se zatavují nejlépe elektrickým proudem. Trafo na 12V připojované postupně na jednotlivé dráty vyvine dostatek tepla k tomu, aby se drát vtavil do mezistěny. Včasným odpojením kontaktu zabráníme tomu, aby se drát mezistěnou protavil až na druhou stranu.

Postupem času vzniklo mnoho druhů a velikostí rámků. Bylo to dáno názory jednotlivých včelařů a v neposlední řadě i různými snůškovými podmínkami. Ze zahraničních rámků, které našly použití po aplikaci metody nástavkových úlů, je možno jmenovat Dadant (43,5 x 30 cm) a Langstroth (44,8 x 32,2 cm). U nás se nejvíce používá rámkové míra 39 x 24 cm

Pro život včelstva není vlastní rozměr rámku podstatný. Význam má pouze celková plocha plástů a její uspořádání, celistvost.

Základem dobrého včelstva je kvalitní matka, schopná klást po dlouhou dobu velké množství vajíček. Přednost dáváme matkám urostlým se silnou hrudí a mohutným, protáhlým zadečkem. Důkazem kvalitního oplození je ucelený plod bez většího množství. mezer. Ve většině případů jsou včelí matky schopné klást více vajíček, než mohou včely vykrmit larev.

Pro budování silného zimního včelstva nesmíme připustit jeho oslabení v létě. Dlouhověké zimní včely se začínají z části plodu vyvíjet již v červenci a praktické zkušenosti také ukazují, že červenec můžeme považovat za rozhodující období. Jakékoli oslabování včelstev v této době, ať smetenci nebo odběrem plodu či nedostatkem potravy, se projeví záporně na síle zimního včelstva.

Druhou a neméně důležitou složkou potravy je pyl. ¨Nezapomínejte na nenahraditelnost pylu při snaze o udržení dobré kondice včelstev. Za bohaté pylové snůšky jsou včely schopny donést překvapivě velké množství pylu, mají-li jej kam uložit. Včely, které byly nejen jako larvy, ale i jako mladušky dobře živeny pylem, žijí delší dobu a jsou odolnější proti nepříznivým vlivům povětrnosti. Mají-li včelstva v zimě dostatek pylových a kvalitních glycidových zásob, nahrazují zimní ztráty novými včelami ještě před proletem a vyzimují v perfektním stavu.

Výsledek včelaření v nástavkových úlech závisí rovněž na stanovišti. Je třeba zdůraznit, že včelstvům v nástavkových úlech prospívá volné vystavení na mírném svahu tak, aby v zimních a jarních měsících byly úly ozařovány sluncem a v létě, aby byly zastíněny. Osvětlení sluncem a pomocná česínka umožňují zimní prolety včel, i když jsou hlavní česna zaváta sněhem.

Přehled typů nástavkových úlu v České Republice.

V ČR došlo v roce 1985k inovaci vyráběných úlů. Byla zastavena výroba úlu Budečák a Moravský univerzál, které nevyhovovaly základním požadavkům dnešního včelaření. Všechny úly, které zůstaly ve výrobě, se vyrábějí jako nástavkové. Oddělitelné dno má vysoký podmet o výšce asi 10 cm, do dna je možno vložit rošt jako zábranu proti stavbě v podmetu. Podmet je přístupný v celé šířce dna po odklopení zadní záklopky. Stropní krmítko (ještěd) je univerzální, z plastické hmoty, tvořené dvěma různě velkými miskami o celkovém objemu cca 5 litrů. Krmítko je možno použít k doplňování zásob cukerným roztokem, dodávání vody a podněcování systémem medocukrové těsto - voda.

Úl nástavkový BVD - BUD - 90 (K - 39) - Nejrozšířenější moderní úl v ČR. Nástavkové úly 39 x 24 s uteplenými nástavky, s odnímatelným dnem a víkem, obsahuje plastové krmítko.  Nástavek je uteplen 2-3 cm polystyrénu, nejčastěji palubkové konstrukce (možno i sololit) a je na 11 rámků 39 x 24. S možností volby teplé nebo studené stavby. Úl se dodává s 1 až 3 nástavky.

V Čechách je úl 39 x 24 naprosto nejpočetnější, dá se říci že absolutní většina včelaří na rámkové míře 39x24 -čtvercový půdorys = 11 rámků (čili nejdná se o Tachov).

Úl nástavkový TACHOVSKÝ (NÚ-85) - Tachovák se vyráběl i před inovací a nástavek zůstal beze změn, konstrukční změny zasáhly pouze dno a krmítko s víkem. Nástavek má dvojitou stěnu uteplenou polystyrénem, a je zhotoven pro 9 rámků 39 x 24 cm na studenou stavbu.

Úl ČECHOSLOVÁK - 85 vznikl z jednotného úlu. Nástavek je na 10 rámků 37 x 3(1 cm s možností volby teplé nebo studené stavby. Byly dodávány i nízké nástavky - polonástavky na 10 rámků 37 x 17 cm.

Úl NÁSTAVKOVÝ TÚ-85 je zástupcem tenkostěnného úlu se sílou stěny 25 mm. Nástavek obsahuje 11 rámků 39 x 24 cm s možností volby studené nebo teplé stavby. Je možno zakoupit nízký nástavek s 11 rámky 39 x 17 cm.

Výše uvedené úly vyrábělo kdysi Bednářské a včelařské družstvo v Brně. Okresní podnik služeb Náchod nabízel zas včelařské veřejnosti stavebnici hobrového nástavkového úlu K-39, popřípadě stavebnici jednotlivých hobrových nástavků. Zástupcem nízkonástavkového úlu v ČR byl úl OPTIMAL. Nástavek má jednoduchou stěnu síly 25 mm bez falců-polodrážky. Je čtvercového půdorysu na rámkovou míru 42 x 17 cm, rámky je možno postavit na teplou i studenou stavbu. Součástí systému Optimal je i nástavek na rámek 42 x 27,5 cm, tzn., že za využití ostatních součástí úlové soustavy lze včelařit tradičním způsobem ve vysokých nástavcích, popřípadě kombinovaně za využití vysokých a nízkých nástavků.

Jaký typ včelího úlu zvolit? V čem včelařit? Úlová otázka

Otázky jako, jaký úl a v čem včelařit, zaměstnávají včelaře již mnoho staletí. Včelaři vedou o typech úlů nekonečné diskuze a nemohou se schodnout na tom co začátečníkům doporučit. Úlová otázka a jaký úl zvolit je příčinou mnoha sporů a neutuchajících diskusí. Univerzální rada neexistuje a každý typ úlu má svoje pro a proti. Každý včelař má svůj úhel pohledu vycházející z vlastních zkušeností a odhadů.

Kdybychom měli odpovědět rozhodně a jednoduše jaký úl zvolit. Rozhodně vám doporučíme moderní nástavkové včelí úly rámkové míry 39 x 24. Doporučujeme klasické palubkové uteplené úly 39 x 24 cm. Rámková míra 39 x 24 je nejrozšířenější v ČR.  Včel úl představuje standardizovaný systém. Umožňuje mnoho variant včelaření s ohledem na výšku rámku. Nástavky plné medu mají ještě snesitelnou hmotnost pro manipulaci. Úly 39 x 24 vyrábí mnoho výrobců a snadno tuto úlovou lze vyrábět i svépomocí. Pokud si ale chcete uspořádat samy vybrat jaké včelí úly budete používat. Máme tu pro vás praktický přehled jaký nástavkový úl si vybrat, přinášíme několik pohledů na typy včelích úlů.

 

Včelí úly můžeme rozdělit z například dle použitého materiálů na: slaměné, hliněné,
dřevěné z kulatiny, dřevěné z prken, umělohmotné a jiné.

Včelí úly můžeme rozdělit i na úly s rozběrným dílem - tedy nejčastěji s rámky.
Úly s nerozběrným dílem - bez rámků či trámků, typicky košnice nebo klát. Dílo nelze rozebrat - vyřezává se a nelze jej vrátit včelám k opakovanému použití. V přírodě si včely staví nerozběrná hnízda s různě pospojovanými plásty.

Některé typy včelích úlů mají i  měnou nebo neměnnou velikost prostoru. Nejčastěji se tak jedná o včelí úl dvouprostorový - plodiště a medník, nebo jednoprostorový - košnici. Včelí úly s variabilní velikostí lze zmenšovat a zvětšovat podle potřeby včel. Nejčastěji se takový úl skládá z pater tvořených nástavky, jejichž počet lze dle potřeby měnit, lze je přehazovat apod. Vývoj postupoval od úlu s pevnou velikostí k nástavkovým úlům. Dnes se používají téměř výhradně moderní nástavkové úly.

Dál včelí úly dělíme na tenkostěnné a uteplenné. Tenkostěnné úly jsou obvykle ze dřeva o tloušťce cca 25 mm. Izolovaný (uteplený) je včelí úl jehož konstrukce bývá nejčastěji třívrstvá vnitřní a vnější vrstvu tvoří dřevo (palubky) či sololit, uprostřed bývá izolace, nejčastěji polystyren. Pokud včelám nabídneme úl s částí izolovanou a části neizolovanou, budou preferovat tu izolovanou. Na výrobu, údržbu a desinfekci jsou tenkostěnné úly jednodušší. Izolovaný v létě brání přehřívání úlu, při jarním rozvoji snižuje tepelné ztráty.

Včelí úly dělíme i dle přístupu. Máme úly zadem přístupné kde pro vyndání prvního plástu u česna je potřeba nejprve zezadu jeden po druhém vyndat všechny ostatní plásty. Horem přístupné včelí úly jsou nástavkové úly nebo ležany. Ležan se skládá z mnoha vysokých plástů (více než 30 cm, 15 i více kusů) uspořádaných jeden vedle druhého.Odpadá manipulace s celými nástavky - po odklopení výka jsou všechny plásty přístupné. Nástavkové úly se skládá se z několika nástavků (takových bedýnek na rámky, které je možné stavět na sebe v různém počtu) Včelí úl zadovák byl velkým pokrokem od klátu - jednotlivé plásty šlo bez poškození vyndat a zase vrátit. Včelí úl Ležan představuje minimum těžké práce - manipuluje se jenom s rámky. Pro včely je ale přirozenější úzko-vysoký prostor než nízko-dlouhý.
Nástavky umožňují manipulaci s plásty i při vytvoření iluze vysokého prostoru hnízdní dutiny pro včelstvo. Praktičnost tohoto systému je zřejmá proto jsou nástavkové úly základem pro moderní včelaření.

Nízkonástavkové včelí úly. Všechny nástavky mají stejnou velikost (cca 17-18 cm) Množství mezer mezi plásty není pro včely příliš přirozené. Vysokonástavkové včelí úly. Všechny nástavky mají stejnou velikost (cca 20-24 cm). Vyšší rámek usnadňuje včelám termoregulaci při jarním rozvoji.
Kombinovaný systém kombinuje obě varianty. Dvě rámkové míry v hospodářství mohou být považovány za  nevýhodu, záleží však na úhlu pohledu. Dadant systém. Pro plodiště je využit jeden nástavek o velikosti minimálně 27 cm, pro medníky a manipulační nástavek pod plodištěm několik nástavků zhruba poloviční velikosti.

To by bylo k problematice úlů cca vše. věříme že jsme vám problematiku drobek osvětlili a že si bez problémů vyberete v jakém úlu budete včelařit.

 

Jak začít včelařit - informace o včelařství, vytvořeno za pomoci CloudAccess.net