O krmení obecně
Vše o krmení
Včelař svojí činností odebírá včelám životadárný med, který je pro ně veškerou potravou. Je proto potřeba med nahradit cukernou stravou, obvykle poddávanou jako cukerný roztok. Dokrmování včel má také význam v zimních zásobách, protože některé druhy medů (např. medovicový) není tolik vhodný jako zimní potrava včel (špatně se jim zpracovává a rychleji plní své výkalové vaky), a tak je dobré tento med vytočit a zásoby nahradit cukrem.
Pokud se podíváme na samotný cukr, bohužel zjistíme, že pro včely není rovnocennou náhradou medu. Med je složitá směs látek, bílkovin, vitamínů, minerálních látek a dalších, kdežto cukr je složen takřka výhradně ze sacharózy. Sacharózu včely nejprve štěpí na jednoduché cukry (takzvané invertní cukry), tedy na glukózu a fruktózu. Teprve tyto jednoduché cukry mohou včely využívat jako potravu a tráví je stejně jako med.
Jaké roztoky použít pro krmení?
Pro dokrmování se nepoužívá jeden standardní roztok, ale jeho poměr se řídí ročním obdobím a situací, ve které včely dokrmujeme. Vždy je zapotřebí namíchat ideální roztok vody a cukru, protože z příliš řídkých roztoků se rychle odpařuje voda, naopak z více koncentrované roztoky jsou pro včely obtížněji zpracovatelné.
Pokud krmením doplňujeme včelám zimní zásoby, pak se včelám podává roztok v přibližné koncentraci 60 % cukru. To znamená, že na 4 díly vody připadne 6 dílů cukru (6 kg cukru rozpustíme ve 4 litrech vody (1 litr vody = 1 kg vody)). Chceme-li naopak včelám doplnit zásoby během roku, například po medobraní, můžeme roztoky míchat o něco řidší, tedy i 50 % nebo méně. Mějte však na paměti, že roztoky pod 30 % cukru, jsou již velmi nepraktické, protože se z nich odpařuje velké množství vody, roztok je náchylný ke kvašení a navíc ani není pro včely příliš lákavý, a tak se snaží zásoby doplnit obvyklou cestou, místo spotřeby takto silně naředěného roztoku.
Jaké použít krmítko?
Dříve se k dokrmování včel často používali pouze velké zavařovací sklenice s upravenými víčky. Dnes je na trhu k dostání celá škála krmících zařízení. Teoreticky je jedno, které z nich použijete, záleží na tom, se kterým se Vám dobře pracuje a snadno doplňuje.
Mnoho včelařů dodnes používá prosakovací krmítko ze 4 litrových lahví s prosakovacím víčkem, které je opatřené otvory (takto upravená plastová víčka s 16 či 80 otvory není problém koupit v jakýchkoliv včelařských potřebách). Na území Čech, Moravy, Slezska i Slovenska je také velmi oblíbený způsob krmení pomocí strůpkového plastového krmítka či kapsovitého krmítka. Kapsovité krmítko se umisťuje přímo do úlu místo 2 rámků. Obtížnější je ovšem krmení takového krmítka, a tak dnes stále více včelařů přechází právě k strůpkovému krmítku. To se skládá z jednoduché dřevěné konstrukce s plastovým vnitřkem, které se jednoduše nasadí na úl, a do plastového vnitřku se nalije krmný roztok. Při používání tohoto krmítka však musíme také pamatovat na několik zásadních věcí. Do středu krmítka, kde se nachází otvor pro včely, je nutno vložit plastový tunýlek, který chrání včely před utopením. Občas se tento tunýlek, který je nadlehčován roztokem nadzdvihne, a pak nebezpečí, že se včely utopí, přetrvává. Je proto vhodné tunýlky zatížit. Musíme mít také na paměti fakt, že stropní krmítko musí přesně pasovat na úl, a vzhledem k tomu, že úly vyrábí každý výrobce trochu jinak, je vhodné krmítko koupit u stejného výrobce, u kterého jsme nakupovali i úly.