Proč včelí med?

Včelí med je finálním produktem včely medonosné (Apis mellifera), která patří do čeledi blanokřídlých. Vedle medu, který je hlavním produktem včel, produkují také vosk, pyl, propolis, jed a mateří kašičku.

Včely jsou jediným blanokřídlý ​​hmyz, který produkuje takové množství medu, které postačuje nejen na vlastní rozvoj včelstva, ale i na vytvoření zásob. Dostatečné zásoby medu zvládnou včelstva vytvořit díky tomu, že v době hlavní snůšky jejich společenství tvoří 50.000 až 80.000 včel. Na nasbírání jednoho kilogramu medu potřebují vzlétnout 2 až 5 milionkrát, v závislosti na vzdálenosti a vydatnosti nektaru květeny. Nektar ještě není takovým medem, jak ho známe.

Proč včelí med?

Med obsahuje 30 - 50% vody. Donášení nektar včely během sbírání a skladování zpracovávají a enzymovým štěpením v žaludku mění na med, přičemž ho obohacuje některými látkami ze svého organismu.

Medem se včely krmí a přebytek ukládají do ve formě zásob do včelích plástů. Med v plástech zraje, odpařuje se z něj přebytečná voda a dostává konzistenci, která se od dobrého medu požaduje.

Vědci odhadují, že včely se vyskytovaly na naší planetě již před více než 80 miliony let. Do začátku pěstování cukrové řepy na výroby cukru, se med  používal zejména v domácnostech jako sladidlo.

Uplatnění med již odedávna našel také v lidovém léčitelství. Med obsahuje 30 - 35 % hroznového cukru (glukózy), 35 - 40 % ovocného cukru (fruktózy), 2 - 10 % jiné sacharidy, 2 - 12 % dextrinů 0,1 - 0,5 % bílkovin, 0,1 - 0 , 3 % minerálních látek (vitamíny, éterické oleje, kyseliny a jiné), 18 - 22 % vody. Bílkoviny jsou zastoupeny asi 0,1 - 0,5%. Jejich složení je rozdílné a závisí na druhu a původu medu. Nacházíme v něm až 13 druhů aminokyselin, včetně esenciálních. Původ bílkovin má částečně rostlinný charakter (z nektaru rostlin), částečně živočišný (z hltanových žláz včel).

Specifické složení medu závisí nejvíce od směsi květů navštívených včelami, které med vyprodukovali a liší se také podle lokality, období, sezóny a jednotlivých včelstev. Hmotnost 1 litru medu je přibližně 1,4 kg. Vysoký obsah dextrinů v medu není na závadu, naopak zpomaluje krystalizaci medu a tím zůstává med dlouho tekutý. Med krystalizuje rychleji, pokud se v něm množství glukózy přibližuje množství fruktózy. V jasných nektarový medech je podstatně více fruktózy než glukózy, a proto tyto medy zůstávají tekuté. Tmavší medy, zejména medovicový, rychleji krystalizují. Tato vlastnost medu závisí na obsahu dextrinů a od teploty místnosti, v níž med uskladňujeme.

Zkrystalizovaný med není méně hodnotný v porovnání s tekutým medem. Jeho nevýhodou je, že ztěžuje manipulaci u jeho užívání. V posledním období se při zpracování medu používají technologie, kterými se na začátku jeho tuhnutí rozbíjejí krystaly a med si zachovává pastózní konzistenci (pastování medu). Med obsahuje jednoduché cukry, které procházejí bez přeměny trávicím traktem do tenkého střeva (na povrch sliznice) odkud jsou odváděny do krevních vlásečnic a do srdce. Tato vlastnost medu ho řadí mezi energeticky významnou složku, kterou lze efektivně využít při rychlé obnově oslabeného organizmu po fyzické únavě, v době rekonvalescence, při přípravě sportovců, ale i v běžném životě člověka.

Med obsahuje minerální látky a stopové prvky. Jsou to soli draselné, vápenaté, hořečnaté, sodné. Stopové prvky: železo, měď, mangan, kobalt, zinek, jód, fluor, kyselina křemičitá a další, které mají velký význam pro celkové zdraví člověka. Jejich množství se pohybuje od 0,1-0,4%. Minerální látky, které jsou v půdě rozpuštěné ve vodných roztocích, dostávají se z ní do rostlin az nich do medu. Zvlášť medovicový medy obsahují těchto minerálních látek mnohem víc. Zralý med nesmí obsahovat více než 21% vody.

Včelí med obsahuje základní cukry vstřebatelné bez nutnosti enzymů, je velmi vhodný pro slazení. Stopové minerály, hlavně železo a měď jsou důležité pro zvýšení hemoglobinu v krvi. Přítomnost fosforu a vápníku působí proti vzniku křivice a hořčík působí uklidňujícím účinkem. . Z ostatních látek jsou v medu organické kyseliny: jablečná, vinná a citronová. Přítomnost organických kyselin dodává medu vůni a zvláštní chuť. Aminokyseliny obsažené v medu jsou totožné s aminokyselinami ze sektoru hltanových žláz včel a pylu. Na bílkoviny je vázána přítomnost četných enzymů.

Zahřátím medu nad 45 stupňů Celsia se enzymy ničí a med ztrácí hodnotné látky. Když známe složení medu a jeho účinky, můžeme z toho vyvodit, při kterých onemocněních a stavech je med vhodný na prevenci a léčení nemocí.

Léčivé účinky medu

Odedávna se med užíval při zánětech horních cest dýchacích, jako sladidlo do plicních čajů, s máslem v teplém mléce při zánětu hrdla a průdušek, nebo s rozmixovanou cibulí proti kašli. To, že med obsahuje jednoduché cukry, glukózu a fruktózu, obsahuje základní látky pro glykogen, který se doporučuje při onemocnění jater, zejména při virovém zánětu jater, zánětech žlučníku a při poškození jaterní tkáně léky.

Med jako součást lidového léčitelství se využíval především na lehčí poranění a popáleniny. Řezné rány se takto hojily bez větších jizev. V současnosti si med opět nachází místo při léčení přímo, nebo jako podpůrný lék vedle moderních metodách v medicíně. Antiseptický účinek medu se využívá s úspěchem při popáleninách, při vředech a proleženinách, a to i v takových případech, kdy selhávají konvenční antibiotika.

Med výborně vstřebává vodu a vyplavuje hnis a cizorodé látky z ran. Hroznový cukr obsažený v medu působí osmotickým tlakem na prokrvení tkáně a přispívá k zahojení rány. Nízký obsah vody a vysoký obsah cukru omezuje růst bakterií. Při oxidaci cukru pomocí enzymu inhibinu vzniká peroxid vodíku, který má desinfekci účinky. Tyto účinky byly známy dlouho předtím než bylo vysvětleno, co se skrývá za zázračnou léčivou silou medu, která pomáhala lidem při léčení jejich nemocí. Dnes je již vědecky potvrzeno, že tou tajnou silou je antimikrobiální aktivita včelího medu.

Vysoký obsah invertního cukru v medu (60 - 70%) dělá z medu ideální zásobník energie a lidský organismus ji dokáže z nich velmi rychle využít ke zvýšení tělesného a duševního výkonu. Proto se doporučuje v rekonvalescenci, obecně při oslabení organismu, ale zejména v pokročilém věku lidí. Je velmi cenný pro lidi s horším trávením.

Med obsahuje acetycholin, který rozšiřuje drobné cévy a tím snižuje tlak. Pro srovnání lze uvést, že jedná lžička medu má stejnou výživnou hodnotu, jako dvě slepičí vejce. Med je proto velmi hodnotná potrava. Nové poznatky o medu přispěly k tomu, že potravinářský průmysl podstatně více med využívá k obohacení a zkvalitnění svých produktů. Med kromě toho, že dodává tělu energii bez zatěžování trávicího traktu, povzbuzuje činnost střev při dlouhodobé zácpě. Naopak při neinfekčních průjmech působí uklidňující. Dextriny obsažené v medu hojí poraněnou sliznici, proto se med používá také při vředové chorobě žaludku, dvanácterníku, nebo sliznice tlustého střeva. Je známo, že med zastavuje růst a rozmnožování širokého spektra mikroorganismů (zejména bakterií). Pokusy bylo zjištěno, že použitím medu byly patogenní bakterie umrtvené v průběhu několika hodin až dní.

Med snižuje riziko aterosklerózy. Kornatění tepen je způsobeno usazováním cholesterolu v tepnách. Díky svému vysokému obsahu antioxidantů dokáže oxidací cholesterolu zabránit jejich kornatění (tmavší medy obsahují více antioxidantů než světlejší varianty). Je ideální formou železa, která se umí postarat o naši správnou krvetvorbu. Obsahuje všechny stopové prvky kromě selenu.

Med posiluje imunitní systém a jednou lžičkou medu před spaním můžete dokonce zabránit nervozitě a neklidným spánku. Med také zlepšuje krevní oběh a prokrvení věnčitých cév. Pokud jsou tyto jednoduché cukry, glukóza a fruktóza v krvi v nadbytku, ukládají se ve svalech a v játrech jako glykogen. Toto je důležité hlavně pro játra, která s přítomností ovocného cukru fruktózy dokáže zvýšit tvorbu glykogenu až o 18%.

Med obsahuje ve stopových minerálech pro lidský organismus vstřebatelné železo a měď a hodí se při léčení dětských anémií, protože zvyšuje hodnoty hemoglobinu. Med se doporučuje při neurastenických projevech u dětí, kde sedativní účinek medu působí vylepšení těchto stavů. Co je pro kojence v potravě mléko, to je pro starého člověka v potravě med. Přináší vylepšení střevní pasáže, působí uklidňujícím účinkem, předchází ke snížení arteriosklerózy, vylepšuje činnost svalů a podporuje činnost jater. Nadbytek rafinovaného cukru v organismu zapříčiňuje zvyšování cholesterolu v krvi a tím zhoršuje arteriosklerózu.

Med obsahuje PP faktor, látku, která rozšiřuje cévy a zesiluje přívod živin a kyslíku do tkáně. Med by měl být základním článkem výživy každého člověka, protože zpomaluje stárnutí těla člověka a kornatění cév. Vrcholem lidského života je období kolem 45 let. Od této hranice se již arterioskleróza hlásí.

Med přispívá k rozšíření věnčitých tepen srdce ak lepšímu prokrvení srdečního svalu, dává mu nezbytné živiny jako hroznový cukr, vitamíny hlavně B a C, stopové prvky draslík a hořčík. Med je součástí mnoha léčivých přípravků, které byly klinicky testovány a schváleny k prodeji v lékárnách, nebo odborných prodejnách. Kromě dermatologických přípravků na zkrášlování obličeje, vyrovnávání vrásek, léčení zánětů kůže, omlazování, jsou i proti různým ekzémem, psoriáze, oparu a dalších onemocněním.

Med dělíme na jednosložkový, nebo smíšený (vícedruhový). Jednosložkový se vytáčí po ukončen snášky toho kterého druhu. Smíšený se vytáčí za delší období, kdy včelí donášet z více druhů medonosných květů, nebo mícháním jednodruhových. Mezi první významnější snášky zařazujeme med z květů ovocných stromů, řepky olejnaté, lučních květů (zejména pampeliška, ale i celé řady léčivých bylin), báze černé. Zvláštní pozornost je věnována včelaři medu chléb, pro poměrně velký poptávka po tomto medu. Následně jsou medy z lípy, který se také řadí mezi vyhledávané medy. Mezi další významnější sběry patří medy ze zemědělských kultur, medy lesní, které jsou tmavší a mají charakteristickou vůni lesních kultur - malina, jahoda, ostružina a pod.

Samostatnou kategorii tvoří medy z medovice, které jsou zejména z jehličnanů, jsou tmavé a mají charakteristickou vůni za jehličím stromu, ze kterého pocházejí.

Medovicový medy jsou i z lípy, topolu, nebo jiných stromů, které tvoří medovice. Z jednodruhových medů jsou také významné slunečnicová az jetele.

Do medu se uvedou zejména vlašské ořechy, vyrábějí se mentolové medy, skořicové medy a další.

Med u některých lidí může vyvolat alergii, zvláště medy, které jsou dováženy z Asie, Argentiny, Afriky , nebo jsou neznámého původu. Nejméně alergické jsou medy, které jsou vypěstované z rostlin místa člověka, ve kterém se narodil, resp. bývá, protože organismus si dlouhodobě vytvořil na tyto látky obranyschopnost. Mnohaleté zkušeností ukazují, že nejlepší je med kupovat od známého včelaře , jehož kupující znají.

Pokud jsme odkázáni na koupi medu v obchodě, je důležité si pozorně přečíst odkud je med dovezen, kdo je zpracovatelem, o jaký druh medu jde, jaké konzervační látky obsahuje a jaká je jeho lhůta na spotřebu. Kvalitu medu můžeme posoudit i vizuálně. Po otevření i podle vůně.

Doporučená spotřeba medu je asi 6,5 kg na osobu. Svým obsahem a účinky si to opravdu zaslouží.

Volný překlad článku od Ing. Štefan Demeter z webu vcely . sk.